DONĚCK,
1. června 2015
„Шествие
детской колонны мира стало символом торжества жизни и ответом политикам,
пожелавшим загнать в подвалы наших детей. Город живёт и радуется жизни. И
взрослые, и дети … почувствовали заботу и любовь к каждому ребёнку.”
První
letní den, den,
kdy
v Aleji andělů
Doněck
ve válce
vzpomínal
na děti,
a
nebe se zemí
zas
držely spolu
lidské
i vojenské slzy.
A
tak, i když smrt
po
lidech chodí,
my,
kteří bdělí
jsme
zůstali
nebo
se včas
probudili,
v sepětí
srdcí, osudů,
jeden
s druhým jsme
kaleni
a seřazeni.
A
tak, jak se báseň
z malých
hlásek tvoří,
život
skládá se z dětí
a
naše vlast ze srdcí
a
duše z věrných lásek,
o
nichž je třeba říct
a
jež nelze umlčet.
S
večerem začala pak bouře a déšť
a
s nimi přišla střelba a výbuchy
a
vše se mísilo jak v staré písni:
„Buď
je to hrom, anebo válka ...“
Domů
od andělů děti však nesly
hluboko
v sobě naději,
léto
a lásku
a
hlásky k novým básním.
A
nad vším klenula se duha,
neboť
Bůh sám
v lidech
na zemi uviděl
ty básně,
život a lásku
a
viděl, že je to dobré,
jak
v boji běsům navzdory
Nová
Rus rodí se a tvoří!
No comments:
Post a Comment